
Přesné 2D kreslení a konstrukční pomůcky
Základem 3D modelování jsou křivky. Rhinoceros proto disponuje velice silným arzenálem pro jejich kreslení a editaci. Kreslit můžete všechny základní křivky jako jsou úsečky, lomené čáry, křivky volného tvaru, n-úhelníky, kuželosečky, spirály nebo šroubovice, ale u každé funkce je navíc k dispozici množství příkazových voleb, které dále upravují chování příkazu - můžete například přímo kreslit zaoblený obdélník nebo kuželosečku kolmou k zvolené křivce v zadaném bodě.
Pro přesné kreslení je absolutně nezbytný propracovaný systém uchopování objektů. Rhinoceros nejen že nabízí množství standardních uchopovacích režimů (jejich paletku vidíte níže), ale přináší také velice zajímavé jednorázové uchopovací režimy, jako je trasování po ploše nebo křivce, kreslení kolmo/tečně z křivky, uchopení středu mezi dvěma body a trasování podél přímkly či rovnoběžky. Uživatele, kteří jsou zvyklí na pokročilé 2D pomůcky, jistě potěší technologie SmartTrack, která dokáže pomocí kombinace "chytrých" úchopových bodů, pomocných tečen, kolmic a rovnoběžek značně urychlit 2D kreslení. O zadávání numerických souřadnic, rozměrů, úhlů a délek snad ani není třeba mluvit...

K dispozici máte také nástroje pro výkresovou dokumentaci - automatické vytvoření (neokótovaných) 2D pohledů z 3D modelu, kótovací a anotační nástroje, typy čar, tloušťky čar, šrafy, rozvržení výkresu a nový správce tisku. Kóty a anotační pomůcky se zobrazují i ve 3D pohledu. Na následujícím obrázku je 2D výkres, který byl vytvořený z 3D modelu a okótován:

Rhinoceros rovněž načítá DWG/DXF(AutoCAD 200x, 14, 13 a 12 a z jiných aplikací) a načítá šrafy, kóty, kótovacích styly, typy a tloušťky čar, hladiny a bloky. Načítá rovněž nativní soubory Microstation DGN. Níže vidíte příklad výkresu načeného z AutoCADu. Celé výkresy lze orientovat libovolně v prostoru, lze je tedy například přiložit na fasádu a ulehčit si tak modelování.

2D křivky můžete nejen kreslit, ale i editovat. U každé křivky si můžete zapnout řídicí body a pomocí těchto bodů ji můžete volně deformovat. Další funkce umožňují například stříhání, rozdělení, prodloužení, zaoblení, zkosení či odsazení křivek. Mezi křivkami můžete vytvářet plynulý přechod a tento přechod dokonce můžete tvarovat v reálném čase:

3D modelování
Nástroje jako vytažení křivek, tažení po 1 a 2 trasách, potažení nebo rotace profilu jsou v Rhinu samozřejmostí. Kromě obyčejné rotace umí Rhino rotovat i po trase. Touto trasou může být jakákoliv křivka, může to být i lomená čára. Zde je několi příkladů rotace po trase (trasa je modrá, profil černý a červeně je naznačená osa rotace):

Příkaz Potáhnout samozřejmě umí potáhnout libovolné množství křivek plochou, navíc ale ještě dokáže zajistit tečnou návaznost na okolní plochy v případě, že jejich hrany zahrnete do vstupu příkazu potáhnout, jako na následujícím obrázku:

Při tažení po jedné trase můžete zvolit libovolné množství profilů (řezů):

Tažení po dvou trasách je ještě zajímavější funkce než tažení po jedné trase, protože umožňuje lépe definovat požadovaný tvar plochy. Při tvorbě tras pro tažení neomezujte svoje myšlení pouze na dvě mimoběžné křivky - na následujícím obrázku zrcátka je použitá finta, dvě trasy, které se sbíhají do jednoho bodu a tvoří zde plynule a hladce zakončený vrchlík...

Teď se podíváme na zajímavější funkce. První z nich je příkaz Plát, který dokáže proložit libovolné body, křivky a hrany plochou s volitelnou tečnou návazností. Tento příkaz můžete vyplnit třeba pro tečné vyplnění složitého otvoru tvořeného mnoha hranami:
Zajímavou funkcí je také Plocha ze sítě křivek. Zadání musí splňoavt čtyřhrannou topologii a vybrat můžete křivky i hrany ploch. Tento příkaz umožňuje definovat tolerance na hraniční i vnitřní křivky plochy a stupeň spojitosti v případě, kdy se vytvářená plocha dotýká hran jiných ploch a to až do stupně G2. Na následujícím obrázku byla chybějící část automobilového blatníku vygenerována jako plocha ze sítě křivek. Jako vstup příkazu byly vybrány červené křivky i hrany sousedních ploch, na které plocha navazuje s G2 spojitostí.
Další zajímavý příkaz je OdsaditKřivkuNaPloše. Tento příkaz odsadí křivku ležící na ploše zvoleným směrem a o danou vzdálenost. Odsazená křivka přitom bude stál ležet na stejné ploše jako původní křivka. Na následujícím obrázku vidíte praktické využití tohoto příkazu - hrany šedé plochy byly odsazeny (vznikly červené křivky) a odsazenými křivkami byla plocha stříhána, aby vznikl volný prostor pro vytvoření plynulého přechodu mezi základní šedou plochou a modrýim plochami.

Pokud leží křivka na ploše, můžete ji vytáhnout kolmo k ploše. Je jedno, zda se jedná o promítnutou nebo nabalenou křivku na plochu nebo o její hranu. Níže byly hrany otvorů v kokpitu stíhačky vytaženy směrem dovnitř, vznikly tak červené plochy, které jsou v každém bodě kolmé k základní ploše kokpitu:

Příkazová historie
Příkazy pracující s historií vytváří geometrii, kterou lze interaktivně editovat prostřednictvím editace vstupních křivek a to i po opětovném otevření souboru. Výsledné plochy si "pamatují" jak byly vytvořeny a při editaci vstupních křivek se v reálném čase mění i výsledná plocha. Záznam historie, aktualizaci objektů s historií, uzamykání objektů s historií a varovné zprávy při porušení historie můžete zapnout nebo vypnout. Mezi příkazy pracující s historií patří například Rotovat, RotovatPoTrase, Vytáhnout, Potáhnout, SíťKřivek, DeformovatPodleKřivky, DeformovatPodlePlochy, Promítnout, Průsečík, Kopírovat, Zrcadlit, Přesunout, Otočit a mnoho dalších. Na následující příkladech si ukážeme využití příkazové historie v konkrétních situacích.
Nejběžnější funkcí, která s historií pracuje, je příkaz Rotovat. Na následujícím obrázku je profilová křivka, která byla orotována kolem osy příkazem Rotovat. Při změně tvaru křivky prostřednictvím editace řídicích bodů se ihned překresluje i výsledná plocha.

Další ukázka představuje model nože. Střenka je vytvořena potažením série kružnin příkazem Potáhnout. Když si následně zobrazíme řídicí body (v našem případě u každé druhé kružnice) a myší tyto body přesuneme, zdeformuje se odpovídajícím způsobem ihned i výsledná plocha.

UDT- univerzální deformační technologie
UDT je unikátní technologie, která umožňuje zcela volné tvarování objektů. Deformovat lze geometrii libovolného typu - plochy, spojené plochy, tělesa, křivky a polygonové sítě. Deformace je velice spolehlivá - nestane se, že by se nějaké spojené plochy rozpojily, dokonce je zachován i stupeň návaznosti mezi plochami. V zásadě rozlišujeme dvě hlavní skupiny deformací - deformace pomocí klece (klecí může být křivka, plocha či prostorová klec bodů) a deformace podle kivky nebo plochy. První typ je více umělecký, objekt plasticky deformujeme v reálném čase prostřednictvím deformace přiřazené klece. Slouží tedy spíš k hledání tvaru a k volné deformaci. Druhý typ je více přesný, techničtější - objekty transformujeme z výchozí křivky nebo plochy (není to nutný požadavek, ale nejčastěji to bývá úsečka nebo rovina) do libovolné cílové křivky nebo plochy. Takto můžeme například přiložit libovolný objekt na jinou plochu nebo můžeme objekty (například písmena) nechat plynout podél nějaké křivky.
Lžička na následujícím obrázku je deformována pomocí klece. Klecí je v tomto případě křivka. Když deformujeme křivku pomocí řídicích bodů, prodělává lžička, která je k této "kleci" přiřazená, zcela identickou daformaci a to v reálném čase..

Zcela stejně je tomu v případě, kdy klecí je plocha. Na rozdíl od křivky zde ovšem máte mnohem širší možnosti deformace.
Nejpokročilejším stylem klece je 3D síť řídicích bodů, kterou lze buď nakreslit ručně jako kvádr, nebo je možné tento kvádr vytvořit automaticky jako obálku deformovaného objektu. Počet řídicích bodů ve směrech os X, Y a Z lze zadat při tvorbě klece.
Jak už bylo řečeno výše, druhou velkou oblastí deformací je deformace podle již existující křivky nebo plochy. Tyto deformace jsou více "technické", protože umožňují nechat objekt plynout podle již známeho tvaru. Díky tomu můžete například ohnout objekt podle křivky nebo přiložit přesně objekt na jinou plochu (logo, reliéf atd). Na následujícím obrázku je opět model lžičky, tentokrát ji ale nebudeme ohýbat interaktivně pomocí "klece" jako výše, ale zdeformujeme ji podle dvou cílových křivek. Rovná křivka nad lžičkou je výchozí (referenční) páteř a dvě křivky volného tvaru jsou cílové křivky pro deformaci. Na prostředním obrázku jsou lžičky zdeformované podle dvou cílových křivek a na pravém obrázku je ukázka spolupráce této funkce s historií - pokud zobrazíme řídicí body cílových křivek a tyto křivky zdeformujeme, zedformuje se ihned odpovídajícím způsobem také model lžičky.
Stejně pracuje funkce Deformace podle plochy, s tím rozdílem, že transformace probíhá mezi páteřní (obvykle rovinnou) a cílovou plochou, můžete tedy deformovat objekty do libovolně složitého prostorového tvaru.
Cílová plocha může být libovolně zakřivená, jako vidíte na následujícím obrázku. U vzorku pneumatiky je navíc zajímavé, že se skládá z několika stovek ploch, na každém segmentu je ještě milimetrové zkosení a po transformaci se nestane, že by se někde plochy rozpojily nebo že by došlo k nějakému poškození objektu.

Zobrazení
Technologie zobrazení v Rhinu umožňuje tvorbu uživatelských zobrazovacích režimů, zobrazení se skrytými neviditelnými hranami. Podporovány jsou rovněž dva monitory a stereo zobrazení pomocí 3D brýlí.
V Rhinu máte několik možností, jak do pozadí pohledu umístit obrázek (ať už fotografii nebo naskenovanou kresbu). První z nich je funkce Podkladový obrázek. Obrázek se umístí do daného pohledu a pohybuje se stejně, jak pohybujete (posunujete, zoomujete) s pohledem. Další možností je příkaz Obrazový rám, který umístí obrázek na fyzicky existující rovinu. Na rozdíl od pokladového obrázku můžete mít v každém pohledu libovolný počet obrazových rámů. Příklad obrazového rámu vidíte na následujícím snímku:

Poslední možností je Tapeta. To je obrázek, který "natvrdo" vyplní celý pohled a při manipulaci s pohledem se nijak nemění. Využívá se zejména v perspektivním pohledu, do kterého nahrajete například fotografii pozemku a model natočíte tak, aby perspektivně do této fotografie zapadnul.